The Offspring, Malá sportovní hala

Newdrive
The Bottom Line
The Offspring

Malá sportovní hala, Praha, 23.8.2017

Když měl můj kamarád F. někdy na jaře roku 1992 rozlúčku se svobodou, šli jsme to zapít do Celetné ulice, do klubu U Zoufalců. Jak potvrdí lecjaký pamětník, název nebyl tak docela mimo mísu, klub sám se zcela vymykal popisu – šlo vlastně o nahodile zpřístupněné sklepní prostory, které nejlíp vystihuje text kapely Schodiště „Tady se chlastá, zvrací, žije, beze vší poezie“. O rok později v téhle šílené ratejně odehrála svůj koncert tehdy prakticky neznámá kapela The Offspring. Naprostý bizzar, kterých byly devadesátky plné.
Klub U Zoufalců je dávno minulostí, F. se stihl rozvést a znovu oženit, ale The Offspring jsou tady s námi dál a svou punkovou kárku táhnou už 24 let. S končícími prázdninami přijeli do Prahy jako ostřílení matadoři, kteří si v hitovosti a délce působnosti konkurují snad jen s Green Day. Malá sportovní hala na Výstavišti byla rozlohou tak akorát. Na nějaké arény, natož stadiony to není, klub je zase pro možná už trochu dinosauří, ale přece jen hvězdy jejich formátu nedostačující. Dávno už se píše jiný rok, než 1993.
The Offspring si přivezli na veselý večer punkových písní a tanců dvě předkapely. Označení „punk“ berte trochu s rezervou, má s tvorbou představitelů neopunkové vlny z půlky devadesátek společného asi tolik, jako nu-Metal se skutečným metalem. První rozehřívači, švédští Newdrive, trochu doplatili na ozvučení, které jim nástroje slilo do jedné hlukové koule, což naštěstí neubralo na energii. Melodických nápadů jsme se moc nedočkali, z poněkud jednotvárných rytmů vybočila v polovině setu snad jen Runaway, ale tyhle aranže, pomalejší rozjezd a nátěr v refrénu známe od jiných kapel lépe. Zaplněná hala byla ale natěšená, takže roztleskat ji nebyl pro Newdrive problém, což platilo i pro jejich následníky, britské The Bottom Line.
Ti spustili bombastičtěji, úvodní melodií ze Star Wars, sice reprodukovanou, ale natolik sugestivně, že jsem čekal, kdy malou sportovní halou proletí ty titulky. Místo nich nastoupila čtveřice, která přivezla představit čerstvé EP I Still Hate You a ze starší tvorby, alba punkových předělávek Covered In punk, zahráli od one hit wonder kapely Wheatus dotyčný hit Teenage Dirtbag. Oba půlhodinové sety byly ale opravdu jen upoutávkou na hlavní hvězdy.
The Offspring nastoupili bez delších proslovů odpíchnutou You're Gonna Go Far, Kid a zahráli přesně to, co se od nich čekalo. Jednu notoricky známou vypalovačku za druhou, bez přestání pořád dál, bezmála dvacítku skladeb, které jste aspoň jednou v životě určitě slyšeli. Pro The Offspring pořád není problémem udržovat image rozjívených spratků, kteří kopou s vajglem v koutku kopou do popelnic.
Nejvíc zastoupenými alby byly v jistém smyslu téměř bestofka Americana a průlomové Smash. Hudebním umělcem, který v posledním týdnu nejvíc škytal a zároveň vydělal na tantiémách, se stal zřejmě Jack White z The White Stripes, jehož Seven Nation Army zahrál v sobotu Robbie Williams a včera The Offspring. To je trend a výzva pro Kryštof na Strahově!
The Offspring odehráli hlasitě spokojenému publiku to nejlepší za to necelé čtvrtstoletí, co se pohybují v hudebním světě. Setlist od poslední návštěvy před šesti lety moc nezměnili. Original Pranskter, Hit That, Why Don´t You Get A Job, Pretty Fly, Self Esteem. Všechno bylo. Možná jsou to už starší pánové, možná ten popík převažuje víc, než by člověk čekal, možná, slyšet je Sid Vicious v souvislosti se slovem „punk“, rozmlátil by o ně basovku, ale pořád jim to šlape...for a white guys.

Setlist The Offspring:

You're Gonna Go Far, Kid
All I Want
Come Out and Play
(Can't Get My) Head Around You
Hammerhead
Seven Nation Army (The White Stripes cover)
Original Prankster
Have You Ever
Staring at the Sun
Cool to Hate
Bad Habit
Hit That
Why Don't You Get a Job?
Genocide
Want You Bad
Pretty Fly (For a White Guy)
The Kids Aren't Alright
Americana
Self Esteem

Fotoreport zde: http://www.worldstars.eu/fotoreport...

Styl hudby: 

Přidat komentář